Pěstování česneku
V poslední době konečně český spotřebitel dostal rozum a uvědomil si, že český česnek je ten který chce kupovat. Patří totiž k těm nejkvalitnějším na světě. Má typickou ostrost. Bohužel na trhu není zatím dostatek kvalitního českého česneku a stále převládá čínský, španělský či chilský česnek. Je to dáno hlavně tím, že čeští zemědělci nemají zatím dostatek sadby.
Pokud jste z těch kteří se chtějí pustit do pěstování vlastního česneku, doufám že v následujícím příspěvku najdete cenné rady. Předem si ale prosím uvědomte, že česnek je poměrně náročná na pěstování. Proto pokud první rok neuspějete, nevěšte hlavu.
Výběr místa
Výběr místa je potřeba dobře zvážit a to nejen z hlediska oslunění, ale také předplodiny. Česnek patří do druhé trati, neměl by se tedy přímo hnojit čerstvým hnojem, hnůj by již měl být v zemi dobře rozležený. Kompostem hnojit můžeme. Letos jsem zkusil i zelené hnojení před výsadbou a česneku to nijak neublížilo.
Místo musíme vybrat nejlépe již zjara nebo v létě, kdy jej zryjeme, vyhnojíme a zasázíme předplodinu. Vhodnou předplodinou jsou různé tykve (okurky, dýně, cuketa) nebo košťáloviny. Je možné sázet ho i po bramborách, ale vystavujeme se zvýšenému riziku fuzariózy. Česnek vyžaduje slunné místo s lehkou humózní půdou, v té se mu daří nejlépe. U těžších půd musíme zajistit dobré odvodnění a půdu kypřit, aby se v ní voda tolik nedržela. V těžké zemi špatně roste a často jej napadají plísně a různé choroby. Naopak v extrémně lehkých zemích vyžaduje pravidelnou zálivku. Půda by měla být neutrální či mírně alkalická, proto je vhodné při rýpání přidat do půdy dolomitický vápenec.
Česnek bychom neměli pěstovat na stejném místě dříve než za čtyři roky. Je to především z důvodu zamoření půdy na daném místě škůdci a chorobami.
Výběr sadby a odrůdy
Sadbu tedy objednejte buď přímo od nějakého zemědělce, pokud se vám sadba zdát nebude, tak ten česnek normálně snězte. V ideálním případě si sežeňte česnek od šlechtitele, to bohužel není zrovna snadné.
Co se týče odrůd, vybírejte z českých lokálních odrůd. Pro Českou republiku je typický česnek "paličák". Typické odrůdy pak Jovan, Džambul a další. Viz http://www.k-cesnek.cz/odrudy.php. Nesázejte žádný jiný česnek, například čínský nebo španělský. Přes zimu stejně většinou nepřežije v zemi a ještě si můžete půdu zamořit vrtovci nebo jinou havětí.
Výsadba
Sadbu si musíme nejprve připravit, palice česneku opatrně rozloupeme na jednotlivé stroužky. Vybereme větší a nepoškozené stroužky, které jsme vyloupali. Vyloučíme všechny podezřelé, skvrnité, scvrklé, deformované a malé stroužky vyloučíme. Zbytek zkonzumujeme. Sadbu namoříme, k tomu se používá buď sulka, která se ale už údajně nevyrábí. Já používám hypermangan. Stroužky namočíme do mírně růžového roztoku a cca 6 hodin je tam ponecháme.
Důležité je vystihnout dobu výsadby. Česnek sázíme na podzim. Teplota půdy by měla být trvale pod hranicí 9 °C. Fusarium v těchto teplotách je neaktivní a nenapadá tak sadbu, která může v klidu zakořenit. Ideální je stroužky zasázet někdy v půlce listopadu, ale záleží na počasí. Česnek se může sázet i z jara, ale výnos je pak menší.
Do kypré země vysazujeme stroužky. Při výsadbě bychom měli sázet stroužky vypouklou stranou jedním směrem (ideálně k severu). Směr výsadby stroužku ovlivňuje postavení listů rostliny, takže můžeme dosáhnout úhlednějšího záhonu a lepšího oslunění. Stroužky sázíme podpučím (kořenovou částí) dolů, asi 5 až 7 cm pod povrch, nebojte se jej zasadit hlouběji. Na výsadbu nepoužíváme zahradní kolík ani jiné pomůcky. Rukou stroužky zatlačíme do země. Pokud použijeme kolík, vytvoří se pod stroužkem vzduchová kapsa, která brání zakořenění.
Spon při výsadbě by měl být přibližně 30 x 10 cm.
Pokud vám česnek ještě na podzim vyleze trochu ze země, nezoufejte. Je to vcelku normální a můžete sklidit dobrou úrodu. Záleží totiž na úrodě a její délce klidového stádia.
Vegetace
Jak již bylo napsáno výše, česnek ještě na podzim začne zakořeňovat. Podle počasí a délky klidového stádia odrůdy začne ze země vylézat lodyha. Během vegetace je nutno odstraňovat plevel a udržovat půdu kyprou. Půdu kypříme do hloubky, abychom nenarušili kořenový systém.Během vegetace sledujeme jednotlivé rostliny česneku a provádíme negativní výběr. Všechny podezřelé nebo pokřivené rostliny ze záhonu ihned odstraňujeme.
Během vegetace ještě můžeme přihnojovat kompostem, popelem, či přidávat dolomitický vápenec. Hnojiva vpravujeme do země nebo rozkládáme po povrchu mezi řádky.
Česnek není náročný na vodu, snáší dobře i delší sucha, to ale neznamená že nepotřebuje zálivku, v dobách sucha tím zvýšíme výnos.
Jakmile česnek začne vyhánět na květ (z počátku stočený stvol se špičkou na konci, který se postupně narovná), květní stvol okamžitě uřízneme. Podpoříme tím vývoj cibulí. Někdo ho jen zaváže, to mi tak dobré nepřijde, protože česnek tuto část stále vyživuje a je to zbytečné.
Choroby a škůdci
Pokud vidíme na česneku že se rostlina kroutí, špatně roste nebo dokonce uhnívá, není problém v nadzemní, nýbrž v podzemní části rostliny. Postřiky bohužel nejsou příliš účinné. Houbové choroby
Fusarium (Fusarium sp.)Jedná se o houbovou chorobu, která kromě česneku napadá ještě mnoho dalších plodin jako jsou obiloviny, luskoviny, tykvovité a další. Povrchové části cibule zhnědnou a postupně stejně zajdou i stroužky uvnitř. Obvykle bývá napadeno i podpučí. Spolu s fusariem se vyskytnou někdy i další choroby. Např. plísně rodu Penicilinum. Obvyklým zdrojem nákazy je buď napadená sadba nebo zamořená půda.
Penicilinum (Penicillium sp.)
Další houbová choroba napadají česnek, ale s jinými příznaky. Jedná se o zelenou až namodralou plíseň kterou obvykle najdeme u podpučí cibule. Často napadá mechanicky poškozené stroužky. Obvyklým zdrojem nákazy je buď poškozená sadba nebo zamořená půda.
Škůdci
Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci)
Jedná se o nepatrného, asi 2 - 4 mm dlouhého červa, který napadá vedle česneku ještě například kukuřici, oves a další. Napadá kořeny, obalové suknice cibule o samotné stroužky. Mladé rostliny zakrňují, jsou pokroucené. V lehkých půdách bývá výskyt omezen. Háďátko přežívá nejen v cibulích, ale také v půdě, kde je schopno v latentním stavu přežívat dále než dva roky. Prevencí proti háďátku je osevní postup (na jednom místě ne dříve než za čtyři roky), použití kvalitní sadby, moření a pokud je některá z rostlin napadena, co nejdříve ji vyndáme a spálíme. Nepatří do kompostu, kde by háďátko mohlo přežít.
Roztoč (Rhizoglyphus echinopus)
Maličký, rychle se pohybující brouk. Jeho larvy napadají podpučí a mladé kořeny česneku. Platí stejné opatření jako u háďátka.
Sklizeň
U nepaličáků je určení sklizně snadné, stačí prostě jen počkat dokud nepolehne nať a pak jej sklidit. U paličáků je to trochu horší. Nať mu nepoléhá, takže se musíme spolehnout na něco jiného. Platí že pokud má česnek poslední 3 až 4 listy, vyryjeme ho ze země. Tehdy je zralý a cibule se ještě samy nerozpadají na stroužky a mají dostatek slupek.Sklizeň obvykle nastává mezi koncem června až polovinou srpna, záleží na odrůdě a její ranosti.
Česnek vyrýváme ručně, ale pozor, on zrovna snadno ze země nejde, takže ho ze strany podrýpneme zahradní lopatkou a vytáhneme. Česnek pak probereme, napadené nebo nahnilé palice vyhodíme a ostatní necháme oschnout na slunci ještě na záhonu. Poté co půda oschne na česneku, opatrně ji rukama vydrolíme, česnek svážeme a zavěsíme tam kam příliš nepálí slunce a kde dobře proudí vzduch. Česnek postačí svázat k sobě po pěti tak aby nebyli všechny palice vedle sebe, ale trochu nad sebou.Česnek takto může viset dlouho, před zimou jej pak uskladníme do beden a dáme na suché chladné místo, nebo jej znovu na podzim použijeme k výsevu.