Brambory

Pěstování brambor

Ve filmu Slavnosti sněženek je scéna, kde probíhá debata, která rostlina je na zahrádce nejkrásnější. Je zde zmíněno že je to právě brambora. V mnoha ohledech je to vcelku pravdivé tvrzení, protože se jedná o rostlinu poměrně nenáročnou, pokud má správné podmínky pro růst.

Určitě už jste si někdy postěžovali na kvalitu brambor v českých obchodech, nebo nadávali na prodejce brambor kolem silnic, od kterých jste dostali sice brambory na pohled hezké, ale přemrzlé, chuťově nasládlé a vydrželi vám doma jen pár dní.

Brambory, jako jedna z nejčastěji požívaných surovin v české kuchyni, je určitě dobré používat nějaké kvalitnější. I proto se můžete rozhodnout že si na zahrádce nějaké ty brambory vypěstujete, ale o jejich pěstování moc nevíte. Nebo už si nějaké pěstujete, ale chcete se dozvědět jak zlepšit svou sklizeň. Proto přináším, doufám, cenný zdroj informací. Takže začněme pěkně od začátku.

Výběr místa, příprava a hnojení

Nejprve vybereme pro brambory slunné místo, ve stínu se jim dařit nebude. 

Příprava půdy začíná už na podzim, kdy je potřeba připravit si půdu do které budeme brambory vysazovat. Na půdě velice záleží, protože z ní brambory berou důležité živiny. 

Bramborám se dobře daří v lehkých, na živiny bohatých, humózních půdách. Proto pro hnojení je ideální využít hnůj či kompost. Hnůj se v zemi musí přes zimu rozložit, pokud bychom hnojili až zjara, například přímo k bramborám do řádku, dusík obsažený v tomto hnoji by se začal uvolňovat do minerálních forem (které jsou pro rostliny vstřebatelné) až v druhé části vegetace. Samozřejmě ale záleží na stavu hnoje který použijete, zda je čerstvý či uleželý. Brambory patří do plodiny první trati, potřebují tedy silně hnojit. Můžeme použít také zelené hnojení, abychom snížili spotřebu hnoje. 

Dávkování na jeden ar by se mělo pohybovat až kolem 500 kg, při použití zeleného hnojení pak 300 kg. 

Pokud byste se rozhodli používat pouze anorganická průmyslová hnojiva s dusíkem, příliš nepochodíte, dusík v anorganické formě se totiž moc dlouho v půdě neudrží a brambory pak budou trpět jeho nedostatkem. Naopak hnůj postupným rozkladem uvolňuje dusík po celý rok. 

Výběr odrůdy

Nejprve je důležité si sehnat dobrou sadbu brambor. Nebojte se investovat nějakou tu korunu do sadbových brambor, rozhodně se vyplatí. Můžete poprosit i nějakého známého, zda nějakou sadbu nemá, ale pozor na to, aby brambory už nebyly degenerované, nebo napadené plísní či škůdci. 

Pokud se rozhodnete sadbu nakoupit, kupujte nejlépe českou sadbu. Stojí prakticky stejně a kvalita té sadby je oproti například polské mnohem vyšší. 

Dál vás bude čekat dilema, zda koupit brambory červené, žluté nebo poněkud zvláštně vypadající fialové. A kterou koupit odrůdu, který typ? Je to především o vašem vkusu, co vám nejvíce chutná. Rozhodně vám také může být nápomocná databáze registrovaných odrůd v ČR, kterou najdete na http://nou.ukzuz.cz/ido/. Hodit se také může katalog brambor, kde najdete velice podrobné informace. Ten najdete na http://www.katalogbrambor.cz/katalog. 

Důležitý je varný typ, existují následující typy. 

Varný typ A: Někdy se tyto brambory označují jako salátové,jak název napovídá, tento typ je vhodný hlavně do salátů, ale i pro běžný konzum je dobrý. Hlízy jsou po uvaření pevné, drží pohromadě. Nemoučnatí. Jsou dobré i jen tak na loupačku. 

Varný typ B: Tento typ se hodí jako univerzální příloha. Dají se použít prakticky k jakékoli úpravě, ať do salátů, tak i vařené, třeba k řízkům. Hlízy se po uvaření trochu rozpadají a jsou mírně moučné. 

Varný typ C: Je nejvhodnější na přípravu kaší, knedlíků, bramboráků a podobně. Po uvaření se rozsýpají, jsou moučné. 

Varný typ D: S tím se asi běžně nesetkáte, tento typ je totiž určen pro další průmyslové zpracování, třeba na škrob a další produkty. 

Dalším důležitým ukazatelem je ranost, skupiny jsou následující:

Velmi rané: 90 až 110 dní

Rané: 110 až 120 dní

Polorané: 120 až 130 dní

Polopozdní a Pozdní:  více než 130 dní

Časté jsou debaty jestli jsou lepší červené nebo žluté brambory. Podle mě je to v podstatě jedno. Daleko více záleží na odrůdě a její výnosnosti. Možná trochu výhodu mají červené odrůdy, které mají o něco menší tendenci zelenat na světle.

Výsadba

Ještě před tím než budeme sázet brambory do země, je potřeba nechat je naklíčit. Brambory dáme do teplejší místnosti s přístupem světla, ideálně je rozložíme do jedné vrstvy. Když máme naklíčeno, můžeme vysazovat brambory do země. Brambory se vysazují v dubnu, až to počasí dovolí a trochu se oteplí. Půda by měla mít 6-9 °C. 

Před výsadbou půdu hluboko zryjeme rýčem. Nejčastěji se brambory vysazují do brázd (nebo šnorků). Ty by měli být od sebe vzdáleny 70 až 90 cm. Brambory sázíme do hloubky 6 - 8 cm. Buď můžeme vyrýt brázdu motykou, což je poměrně namáhavé, nebo si natáhneme provázek kudy by brázda měla vést a vyhloubíme lopatkou jamky. Ty by od sebe měli být vzdáleny "na šlápotu", neboli 20 - 30 cm. Brambory pak zahrneme vrstvou zeminy 10 až 13 cm vysokou, platí zásada mělce sázet a vysoko nahrnovat.

Vegetační období

Ve vegetačním období je klíčovou proměnnou počasí. Na začátku vegetačního období, poté co brambory vylezou ze země, se mohou ještě vyskytnout přízemní mrazíky. Pokud mráz rostlinky popálí a zhnědnou jim listy, nelekejte se, bramborám to většinou neublíží. Může to však oddálit čas sklizně. Mírné popálení ale může mít dokonce pozitivní účinek na výnos. 

Další klíčovou proměnnou jsou srážky. Pokud je sucho, měli bychom (pokud máme dostatek vody) i brambory zalévat. Naopak na začátku vegetačního období jsou vhodné sušší podmínky, rostliny si tak vytvoří větší kořenový systém a jsou pak lépe schopné hospodařit s vodou. V jiných obdobích vegetace však sucho snižuje výnos. 

Škůdci

Brambory mají mnoho škůdců, proto zmíním jen ty nejčastější. 

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans)

Plíseň  bramborová patří mezi houbové choroby brambor. Ve velké míře napadá listy, stonky a následně, díky smytí choroboplodných zárodků do půdy, i hlízy. Plísni prospívá vlhké prostředí, ve vlhkých letech se může velmi rychle šířit v porostech brambor. Když nať už je silně napadena, můžeme ji odřezat a vyhodit na kompost, nebo ještě lépe ji spálit. 

Důležitý je při prevenci výběr sadby, která je odolná vůči plísni. Dále musíme dostatečně nahrnout zeminu na hrůbky a nemít příliš hustý spon. Existují i fungicidní přípravky, kterých je na trhu spousta, těch ale nejsem zastánce. Brambory jsem nikdy nestříkal a úroda byla vždy slušná. 

Mandelinka bramborová(Doryphora decemlineata)

Dříve označovaná také jako americký brouk se stala i nástrojem propagandy komunismu. Její larvy jsou schopny velmi rychle zlikvidovat listy brambor a tím se sníží í výnos.
Má čtyři stádia vývoje, vajíčko, larva, kukla a dospělec. Z jasně žlutých vajíček se po nakladení líhnou již po několika dnech červené larvy s černou hlavou, které se neustále živý listy. Po třech týdnech se zahrabou několik centimetrů do půdy, kde se zakuklí a za dva týdny se z nich líhnou dospělci. Dospělci přezimují zahrabaní v půdě.
Opět existuje několik insekticidů, ovšem na zahradě je zbytečné používat spousty chemikálií a tak si vystačíme s ručním sběrem. Důležité je začít včas se sběrem brouků a vždy když brouka najdeme (a jsou opravdu dobře vidět) podíváme se zespodu listů, jestli tam nejsou nakladená vajíčka, která je nutno odstranit. Během vegetace pak pokračujeme sběrem larev. Je dobré na mandelinky vyrazit za slunečného počasí, kdy vylézají nahoru a jsou dobře vidět. 

Sklizeň

Rané brambory můžeme vyndavat ze země už na začátku července a dopřát i tak čerstvé brambory, když nám už loňské zásoby došli. Tyto brambory ale rychle podléhají zkáze, protože ještě nejsou zralé a správně vyvinuté. také zatím s žádným větším výnosem nejde počítat. 

Brambory se sklízejí až na podzim, během září či října. Pokud nám brambory nenapadla plíseň, či nezničil již nějaký jiný parazit (což se stává zřídka), měla by nať přirozeně zaschnout. Pokud nám však plíseň brambory napadla a natě byli zdevastovány ještě před vyzráním, natě vytrháme, dáme na kompost nebo spálíme a brambory ještě ponecháme v zemi. Ty které plíseň napadla (pokud jsme nať vytrhali včas, bude jich minimum) budou napadeny mokrou hnilobou, a my sklidíme a uskladníme jen ty zdravé. 

Hlízy mají na podzim už dobře vyzrálé pevné slupky, pak brambory vykopeme. Výnos z jedné rostliny by se měl pohybovat kolem 200 gramů hlíz. Samozřejmě záleží na podmínkách ve kterých brambory rostly. 

Brambory můžeme ze země dobývat různě, ale mě se nejlépe osvědčili rycí vidle, díky kterým nakopeme málo hlíz a není tak namáhavé brambory vyrýt. Všechny nakopané kusy necháme k brzké spotřebě. Ostatní brambory necháme oschnout tam, kde je dobré proudění větru. Pozor na sušení na slunci, sušit zde můžeme, ale pozor aby brambory nebyli vystaveny přílišnému horku (třeba na betonovém podkladu), jinak se hlízy spálí a všechny shnijí. 

Brambory sušíme asi dva dny, poté z nich rukama nahrubo odrbeme zaschlou hlínu. Určitě jste se setkali s tím, že brambory jsou v obchodech omyté, já je omývat nedoporučuji, jsou pak náchylnější ke skladování. Dále by měli brambory ležet někde kde proudí vzduch v přepravkách, aby se zacelili rány vzniklé při dobývání. 

Brambory skladujeme v chladnu celou zimu až do jara i déle. Teplota by přitom neměla poklesnout pod 0 °C, kdy by se hlízy poškodily nenávratně mrazem. 

Ekologicky šetrné pěstování

Mnozí zahrádkáři se nechovají šetrně k půdě kterou obhospodařují. Často využívají chemické prostředky i když to není potřeba. K pěstování brambor přitom prakticky žádné chemické prostředky nepotřebujete. 
Pokud máte kvalitní kompost či hnůj pro hnojení brambor bez potíží stačí. Používání anorganických průmyslových hnojiv není zapotřebí. Léta hnojíme pouze hnojem či kompostem a vždycky jsme sklidili brambor na celý rok (i pro slepice). 
Co se týče postřiků proti plísni bramborové určitou účinnost mají, ale nikterak zázračnou a rozhodně vaší úrodu neznásobí. Chápu že se proti těmto chorobám zahrádkáři brání postřiky jako je kuprikol a podobně a svoje porosty stříkají několikrát ročně, porosty vypadají možná hezky, ale jejich sklizeň je prakticky stejná, přičemž vynaložili navíc úsilí i finanční prostředky a dobrovolně si do půdy přidali další těžké kovy. Nikdy jsme brambory nestříkali, ta nať prostě časem lehne, odřeže se, ale brambory jsou parádní. 
Na zahrádkách je pak vcelku absurdní postřik proti mandelince bramborové, kterou na malých plochách můžeme snadno vysbírat. 
Pokud se rozhodnete přesto používat chemické prostředky, nechci potírat vaše rozhodnutí, ale zvažte alespoň zda používáte tyto prostředky s rozvahou a nezamořujete životní prostředí sobě a dalším generacím. O chemických prostředcích se totiž vždy tvrdí že jsou šetrné, jen dokud to někdo nevyvrátí. Přece jenom ani DDT se z počátku za nebezpečné nepovažovalo.