Kompostování

Kompostování

Kompostování je procesem, který přetváří rostlinné zbytky na humus. I tento proces má své zákonitosti a podle nich se buď rozklad daří či nedaří. V tomto článku se podíváme jak takový úspěšný kompost založit a provozovat.
Rozklad rostlinné hmoty můžeme rozdělit na dva druhy, tlení a hnití. V každém z nich figurují jiné druhy bakterií a vytvářejí se jiné látky. Pokud bude náš kompost tlít, bude k tomu potřebovat vzdušný kyslík a bude se uvolňovat především voda, oxid uhličitý a metan. Často můžete již dnes vídat takzvané zplynovače. Probíhá v nich řízený proces tlení, vzniklý bioplyn se jímá a používá se k vytápění či výrobě elektřiny a to 100% přírodně bez nebezpečných odpadů.
Hnití je pro nás již mnohem méně vhodné, sice dojde také k rozkladu organické hmoty, ale bude vznikat především metan, čpavek a sirovodík. Proto to co hnije má velmi nepříjemný zápach. Hnití probíhá bez přístupu vzduchu.
Důležitá proměnná při hnití je poměr uhlíku a dusíku. Tento poměr by se měl pohybovat přibližně okolo 30:1 C:N. V tabulce níže můžete vyhledat obsahy v běžných zahradních odpadech.

Surovina	Poměr C:N
Drůbeží hnůj	15:1
Drůbeží kejda	5:1
mrva koně	20,5:1
tráva	12:1
listí (olše, habr) (lípa, buk, bříza, dub)	25:1 až 50:1
Drcené zbytky keřů	350:1

Převzato z: Možnosti, metody a technologické postupy při kompostování biomasy, Michal Kopačka, 2009

Z tabulky nahoře je patrné, že žádná ze surovin nemá úplně optimální podmínky ke tlení, ale některé se jim přibližují. Pokud rozumně namícháme jednotlivé složky, můžeme dosáhnout optimálnějšího poměru. Je vhodné ředit ty složky které obsahují příliš jedné či druhé složky, tedy drůbeží hnůj a kejdu je vhodné ředit listím či drcenými zbytky keřů. Naopak samotné drcené větve budou hnít jen obtížně. Samozřejmě hraje roli i to, jak koncentrovaná je například koňská mrva, tedy jaký je poměr mezi výkaly koně a slámou.
Složky kompostu mohou obsahovat látky které budou rozklad zpomalovat. Jsou to přirozené složky jako jsou různé hořčiny, silice, míza nebo pryskyřice. Všechny tyto látky jsou přirozenou obranou rostlin proti okolním vlivům a desinfikují své okolí. Rostliny se tak brání proti napadnutí různými plísněmi či houbami.

Co tedy do kompostu patří a co ne?

Do kompostu můžeme dát prakticky jakýkoli rostlinný odpad. Jedná se o posekanou trávu, rostlinné zbytky z kuchyně (různé slupky, ohryzky, nahnilá zelenina, natě a další), listí, ořezy keřů, drcené větve, nahnilé ovoce, různé natě (od rajčat, česneku, cibule, zelí, okrasných rostlin atd.) a další organické přírodní zbytky.
Co naopak do kompostu rozhodně nepatří jsou jakékoli plasty, kovy, papír (kvůli těžkým kovům obsaženým v barvách a dalších příměsích), sklo, dřevotříska a jakékoli další materiály obsahující těžké kovy, polycyklické aromatické uhlovodíky jako formaldehyd, PCB, dioxiny a podobně, jakékoli ropné produkty, fekálie, saponáty a další.
Nezapomeňte, že pokud budete do kompostu dávat jedovaté látky, můžete si pak zamořit celou zahradu. Jsou tací, kteří vypouštějí žumpu na zahradu, do kompostu. Pokud to někdo pak provádí často či ve velkém, může zamořit i spodní vodu. Přistupujte tedy k půdě zodpovědně a snažte se příštím generacím nedevastovat životní prostředí.

Vermikompost

Speciální druh kompostu, kterému ke tlení pomáhají žížaly. Žížala je tvor, který velice napomáhá rozkladu organické hmoty. Její činnost jí zajišťuje dostatek potravy a pokud je přísun dostatečný, poměrně rychle se množí.
K vermikompostování se používají jak běžné druhy žížal, tak "výkonnější" kanadské žížaly, které jsou robustnější a jsou schopné zpracovávat větší množství organické hmoty. Můžeme je nakoupit ve specializovaných obchodech a zrychlit tak celý proces rozkladu organické hmoty i o polovinu.

Kompostové startéry, přípravky pro zakládání kompostu

Výrobci se nám snaží prodávat různé preparáty, roztoky, tablety a další výrobky, které "nakopnou" biologické rozkladné procesy. Pokud se však podíváte na to, co v těch tabletách je, jde většinou o komplex bakterií, které se vyskytují v půdě. Kompost vám vznikne i bez těchto "zázračných" přípravků. Pokud do kompostu zamícháte trochu zeminy či čerstvého hnoje, bude to však mít rozhodně větší efekt. 

Hotový kompost

Po procesu rozkladu organické hmoty vznikne velice kyprá zemina, problém ale je že kompost netleje rovnoměrně a navíc jsou vrstvy kompostu obvykle různě staré a různě sesedlé. Jednou za čas, když se nám zdá že kompost protlel (nejméně po třech měsících) ho přehážeme a zetlelé vrstvy prokátrujeme, nebo z nich alespoň vybereme velké a nezetlelé kusy. 

Díky přeházení se kompost prokypří a bude opět přístupný vzduch do všech vrstev. Zbylou překátrovanou zeminu použijeme jako hnojení, můžeme s ní přihnojovat během vegetace, nebo ji zarýt do záhonu. Půda na zahradě pak bude vykazovat vyšší bonitu a našemu ovoci a zelenině se bude lépe dařit. Vše přírodním procesem a v podstatě zdarma, bez zbytečných chemikálií.